Válka na Ukrajině vtrhla také do našich škol. V dětech pochopitelně vyvolává celou řadu otázek. Jak se s nimi vypořádat? A jak celou situaci využít k seznámení s celou situací a zejména k posílení řady kompetencí? Chcete o míru na Ukrajině jednat i s vašimi žáky? Najdou světoví politici podobný konsenzu jako žáci ScioŠkoly v Nuslích?
Válečný konflikt na Ukrajině probíhá již několik měsíců a zdá se, že ukončení bojů je v nedohlednu. Po značném úsilí se podařilo přimět všechny strany konfliktu k tomu, aby zasedly k jednacímu stolu v rámci mírové konference OSN konané v Istanbulu 11. 4. 2022.
Vyjednavači se na setkání důkladně připravovali. Nikdo nechce odejít jako poražený.
Nastává den “D”. V místnosti s připraveným jednacím stolem a přenosovou technikou se postupně scházejí zástupci jednotlivých stran. Jsou jimi:
Chystá se tvrdé vyjednávání o ukončení konfliktu a budoucím uspořádání území. Každá strana přichází s cílem dosáhnout co nejvíce ze svých požadavků.
O plánovaném setkání informují všechna světová média.
Přečtěte si reportáž z naší mírové konference na iRozhlas.cz
Téměř dvouhodinové jednání se neslo v dramatickém duchu. Každá ze stran přednesla své požadavky, s nimiž do Istanbulu přijela. Ukrajina upozornila na páchání válečných zločinů a Ruskem porušované mezinárodní právo. Ruská federace tato nařčení odmítla a za podpory Běloruska hovořila o svém historickém nároku na území Ukrajiny. Představitelé NATO poté několikrát pohrozili, že Rusko ekonomicky zdecimují, pokud okamžitě nestáhnou svá vojska. Tvrdé pozice obou stran se podařilo “odšpuntovat” až po krátké přestávce, kterou jednotlivé delegace využily k zákulisnímu vyjednávání. Právě po přestávce se vrátily k jednacímu stolu, aby začaly hledat kompromisní řešení.
na základě jednání na mírové konferenci OSN v Istanbulu ze dne 11. 4. 2022 se zúčastněné strany:
zavazují:
celé PDF mezinárodní smlouvy ke stažení
V průběhu dvou dubnových týdnů proběhla u nás ve ScioŠkole v Nuslích výše popsaná simulace mírové konference o Ukrajině. Na přípravě konference s námi spolupracoval kolega Michal Bureš z organizace Učitel naživo, na tvorbě spolupracoval také Český rozhlas Plus (viz audio nahrávka). S Michalem jsme dali dohromady metodiku a podklady pro zúčastněné strany, včetně odkazů na články, slovníčku pojmů a důležitých jmen, které se v případě aktuálního válečného konfliktu na Ukrajině často skloňují.
Přečtěte si reportáž z naší mírové konference na iRozhlas.cz
S ostatními průvodci jsme oslovili žáky druhého stupně, které jsme pak doplnili některými dětmi z 4./5. třídy. Celou skupinu 22 dětí jsme pak náhodně rozdělili do skupin podle zúčastněných stran (Ukrajina, Ruská federace, NATO, EU země, Čína, Bělorusko) a pár dnů předem jsme jim předali podklady k prostudování.
A pak se již mohla uskutečnit simulace mírové konference, kde se žáci střetli se svými argumenty a odlišnými postoji. Moderování se vzhledem ke složitosti problematiky i diskuze tentokrát ujal jeden z průvodců.
Výstupem celé konference byl společně naformulovaný a podepsaný text mezinárodní mírové dohody. A nechyběla samozřejmě také reflexe.
Zástupci všech zúčastněných stran obdrželi podklady k jednání. Nalezli v nich popis situace z pohledu dané strany, odkazy na zdroje dalších informací, ale také slovníček pojmů a jmen, která v celém konfliktu figurují.
Měli několik dnů k jejich prostudování a ke zformulování vlastních požadavků, s nimiž půjdou do jednání.
Všechny je naleznete pod odkazem na konci příspěvku, kde si je můžete také stáhnout. Zde uvádíme pouze jednu ukázku a to pro zástupce umírněnějšího, tzv. západního křídla EU (např. Německo, Itálie, Francie, Nizozemsko).
Po skončení studené války usilovaly státy Evropské unie o dialog s Ruskou federací, posílení ekonomické spolupráce a pomoc s demokratizací země. Pravidelně jsme se setkávali s představiteli Ruska a hledali řešení společných problémů. Staré členské státy Evropské unie ostře zkritizovaly vojenské angažmá na Donbasu a násilnou okupaci Krymu v roce 2014. Následně byl přijat balík ekonomických sankcí vůči některým ruským firmám a ruským politikům. Víme ale, že docházelo k obcházení sankcí západoevropskými firmami. V posledních několika letech stupňoval ruský režim prezidenta V. Putina tlak na státy Evropské unie: prováděl kybernetické útoky, cíleně se pokoušel o vyvolání chaosu prostřednictvím dezinformačních a propagandistických webů a financování extremistických politických stran, pokoušel se ovlivňovat volby a ohrožoval bezpečnostní zájmy těchto zemí (např. kauza výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v ČR, otrava agenta Skripala na britském území). Současně pro nás bylo životně důležité pokračovat v ekonomické spolupráci a dodávkách ropy a zemního plynu do Evropské unie. Z toho důvodu bylo rozhodnuto o výstavbě nového plynovodu Nordstream 2 z Ruska do Evropy. Před zahájením invaze na území Ukrajiny se vedoucí představitelé Německa a Francie snažili o snížení napětí na ukrajinsko-ruské hranici diplomatickou návštěvou v Moskvě. Když Ruská federace zahájila dne 24. 2. 2022 válku vůči Ukrajině, okamžitě jsme agresi odsoudili, zaslali Ukrajině humanitární, ekonomickou a vojenskou pomoc a poskytli ochranu ukrajinským uprchlíkům. Přijali jsme několik balíků ekonomických sankcí vůči ruským politikům, byznysmenům a firmám a dohodli jsme se na odstřižení Ruska z mezinárodního finančního systému. Podporujeme Ukrajinu v její ambici stát se členským státem Evropské unie, v tuto chvíli však není možné ji udělit kandidátský status. Německo zastavilo práci na zprovoznění plynovodu Nordstream 2 a vyslalo na Ukrajinu zbraně a vojenskou techniku, což se stalo poprvé od druhé světové války. Současně chceme jako země západního křídla Evropské unie snížení energetické závislosti na Rusku, včetně ukončení dodávek ropy a zemního plynu do zemí Evropské unie v horizontu několika let. Podporujeme okamžité stažení vojsk Ruské federace z celého suverénního území. Jsme spíše skeptičtí v otázce ukrajinského členství v NATO, jednalo by se o přímou provokaci Ruska.