ScioŠkoly versus umělá inteligence

Umělá inteligence zásadně změnila způsob, jak pracujeme. Zasahuje do stále většího množství oborů: píše texty, designuje grafiku, provádí analýzy… Stačí šikovný prompt a váš digitální asistent zastane spoustu úkolů za vás. Jak ale reagovat na průnik AI do školních lavic? Je umělá inteligence něco, co do vzdělávání nepatří?

20. 2. 2026| Ivana Molnárová
BLOG AI Strategie 2

Škola by neměla předstírat, že AI neexistuje. Dnešní děti budou žít ve světě, v němž umělá inteligence zvládne většinu kognitivních úkolů lépe než kterákoli lidská bytost. Také proto by se škola neměla omezovat jen na předávání znalostí, ale na rozvoj schopnosti klást ty správné otázky a vyhodnocovat kvalitu odpovědí. To bude totiž důležitější než rychle vypočítat příklad nebo napsat diktát bez pravopisné chyby. 


Přístup ScioŠkol k umělé inteligenci 

Ve ScioŠkolách se snažíme nejnovější technologie integrovat do života školy. Svědčí o tom i průzkum AI kompas, z něhož vyplývá, že ScioŠkoly mají nejaktivnější pedagogy v práci s AI.

Domníváme se, že škola by měla děti naučit používat AI smysluplně. Jde nám o to, aby děti nekriticky nepřijímaly cokoliv, co jim AI předloží. Využívání umělé inteligence ve ScioŠkolách neprobíhá nahodile. Průvodci vycházejí z dokumentu Strategie AI: Přístup ScioŠkol k umělé inteligenci. V dokumentu shrnujeme čtyři základní principy, jimiž se ve ScioŠkolách chceme řídit. Pojďme si je představit.


1. Aktivní přístup

Děti se ve škole nepotřebují učit, jak používat konkrétní AI nástroje, protože ty už mohou být za pár let zastaralé. To, co děti skutečně potřebují, je vnitřní kompas, který jim dovolí pohybovat se v AI světě se zvídavostí a zodpovědností. V budoucnu půjde o to neztratit schopnost myslet jen proto, že je snadné nechat myslet stroj.

„AI u nás nepředstavuje nový předmět, ale nové pracovní prostředí. Děti umělou inteligenci využívají v běžných situacích - při plánování projektů nebo při řešení praktických problémů. Jako průvodci děti učíme používat AI vědomě, ne bezmyšlenkovitě, aby nepovažovaly první výstup za dokonalý výsledek. My sami dětem ukazujeme, jakým způsobem s AI pracujeme a jak si výstupy ověřujeme.“  


2. Důvěra a dialog

Ve ScioŠkolách používání AI nezakazujeme. Dáváme dětem důvěru a očekáváme od nich otevřenost v tom, kolik práce odvedla umělá inteligence a kolik práce udělaly ony samy. Děti by měly chápat, že cílem není odevzdaný úkol, ale jejich osobní pokrok. Použití AI je v pořádku, pokud se děti s její pomocí posunuly ve svých dovednostech a znalostech.  

„Dětem AI nezakazujeme, protože s nimi nechceme hrát hru na schovávanou. O používání AI při vypracování úkolů tak můžeme mluvit transparentně a vysvětlit dětem, že je rozdíl v tom, jestli jim AI otevírá nové perspektivy, nebo jim jen pomáhá obejít námahu. Ve ScioŠkolách děti vedeme k odpovědnosti za vlastní vzdělávání. Učíme je chápat, že s AI mohou dokázat více, ale neměly by při tom samy sebe připravit o mentální trénink.“  


3. Rizika a prevence

Riziko AI spočívá v tom, že může nahradit úsilí dítěte. Když si dítě nechává psát texty, řešit logické úlohy nebo formulovat názory, přichází o trénink vlastního myšlení. Když dává přednost chatbotovi před komunikací s vrstevníky, zpomaluje se jeho sociální zrání. Součástí práce s AI by proto měla být i prevence rizik. V tom se můžeme opřít o ScioCíle: 

  • Kdo rozumí svému učení, dokáže AI využít a rozpoznat, kdy mu AI pomáhá a kdy škodí. (ScioCíl 1: Umím se učit)
  • Kdo umí rozpoznat manipulaci a zná reklamní triky, nenechá se zatáhnout do závislosti. (ScioCíl 2: Vybírám si, co si pustím do hlavy)
  • Kdo zná sám sebe, nepotřebuje AI k formulování vlastních názorů. (ScioCíl 3: Vyznám se v sobě)
  • Kdo zvládá nejistotu, nepotřebuje AI jako berličku při každém rozhodnutí. (ScioCíl 4: Rozvíjím svou odolnost).
  • Kdo rozumí významu mezilidských vztahů, nepotřebuje je nahrazovat AI. (ScioCíl 5: Buduji dobré vztahy)
  • Kdo chápe rozdíl mezi dobrem a zlem, využije AI k pomoci, ne k ubližování. (ScioCíl 6: Konám dobro a stavím se zlu).

4. Lidskost

AI se neustále zdokonaluje, což v dětech může vyvolávat otázku: Pokud AI umí kreslit lépe než já, psát rychleji než já a počítat bezchybněji než já, v čem je moje hodnota? Děti by měly vyrůstat s vědomím, že jejich hodnota nespočívá v produktivitě. Je v jejich lidskosti. V jejich schopnosti prožívat, cítit a soucítit. Proto ve výuce vytváříme prostor sebereflexi, sebepoznání a rozvoj mezilidských vztahů.