ScioŠkoly versus umělá inteligence

Umělá inteligence zásadně změnila způsob, jak pracujeme. Zasahuje do stále většího množství oborů: píše texty, designuje grafiku, provádí analýzy… Stačí šikovný prompt a váš digitální asistent zastane spoustu úkolů za vás. Jak ale reagovat na průnik AI do školních lavic? Je umělá inteligence něco, co do vzdělávání nepatří?

20. 2. 2026| Ivana Molnárová
BLOG AI Strategie 2

Škola by neměla předstírat, že AI neexistuje. Dnešní děti budou žít ve světě, v němž umělá inteligence převezme velkou část kognitivních úkolů. V některých z nich už dnes dosahuje lepších výsledků než člověk. Také proto by se škola neměla omezovat jen na předávání znalostí, ale na rozvoj schopnosti klást ty správné otázky, vyhodnocovat kvalitu odpovědí a rozpoznat, kdy je potřeba nespokojit se s prvním řešením. 

Přístup ScioŠkol k umělé inteligenci 

Ve ScioŠkolách se snažíme nové technologie smysluplně zapojovat do každodenního života školy. Svědčí o tom i průzkum AI kompas, z něhož vyplývá, že ScioŠkoly mají nejaktivnější pedagogy v práci s AI.

Domníváme se, že škola by měla děti naučit používat AI smysluplně. Jde nám o to, aby děti nekriticky nepřijímaly cokoliv, co jim AI předloží. Využívání umělé inteligence ve ScioŠkolách neprobíhá nahodile. Průvodci vycházejí z dokumentu Strategie AI: Přístup ScioŠkol k umělé inteligenci. V dokumentu shrnujeme čtyři základní principy, jimiž se ve ScioŠkolách chceme řídit. Pojďme si je představit.  
   

1. Aktivní přístup

Děti se ve škole nepotřebují učit, jak používat konkrétní AI nástroje, protože ty už mohou být za pár let zastaralé. To, co děti skutečně potřebují, je vnitřní kompas, který jim dovolí pohybovat se v AI světě se zvídavostí a zodpovědností. V budoucnu půjde o to neztratit schopnost myslet jen proto, že je snadné nechat myslet stroj.

„AI u nás není nový předmět, ale součást běžného pracovního prostředí. Děti ji používají přirozeně při plánování projektů, hledání nápadů nebo řešení konkrétních problémů. Jako průvodci je vedeme k tomu, aby s ní pracovaly vědomě a nespokojily se s prvním výstupem. Ukazujeme jim, že dobrá práce s AI nezačíná hotovou odpovědí, ale dobrým zadáním, ověřováním a přemýšlením nad tím, co dává smysl a co ne. Když s AI pracujeme my dospělí, děláme to před dětmi otevřeně, aby viděly, že ani pro nás není neomylná. Záměrně jim ukazujeme i situace, kdy si AI informace vymýšlí, a společně hledáme způsoby, jak to ověřit. Právě tehdy si děti často začnou samy uvědomovat, že AI není autorita, ale nástroj, se kterým je potřeba pracovat kriticky,“ říká Břetislav Brtník, průvodce ze ScioŠkoly v Nuslích. 

2. Důvěra a dialog

Ve ScioŠkolách používání AI nezakazujeme. Dáváme dětem důvěru a očekáváme od nich otevřenost v tom, kolik práce odvedla umělá inteligence a kolik práce udělaly ony samy. Děti by měly chápat, že cílem není odevzdaný úkol, ale jejich osobní pokrok. Použití AI je v pořádku, pokud se děti s její pomocí posunuly ve svých dovednostech a znalostech.  

„Dětem AI nezakazujeme, protože nechceme vytvářet prostředí, kde se její používání schovává nebo zapírá. Mnohem důležitější je umět o ní s dětmi mluvit otevřeně a učit je rozlišovat, kdy jim opravdu pomáhá růst a kdy za ně jen přebírá práci, kterou by měly zvládnout vlastními silami. Ve ScioŠkolách vedeme děti k odpovědnosti za vlastní učení. Chceme, aby chápaly, že s pomocí AI mohou dojít dál, ale zároveň aby se samy nepřipravily o přemýšlení, hledání cest, chybování a celý ten mentální trénink, kvůli kterému se vlastně učí,“ vysvětluje Břetislav. 

3. Rizika a prevence

Riziko AI spočívá v tom, že může nahradit úsilí dítěte. Když si dítě nechává psát texty, řešit logické úlohy nebo formulovat názory, přichází o trénink vlastního myšlení. Když dává přednost chatbotovi před komunikací s vrstevníky, zpomaluje se jeho sociální zrání. Součástí práce s AI by proto měla být i prevence rizik. V tom se můžeme opřít o ScioCíle: 

  • Kdo rozumí svému učení, dokáže AI využít a rozpoznat, kdy mu AI pomáhá a kdy škodí. (ScioCíl 1: Umím se učit)
  • Kdo umí rozpoznat manipulaci a zná reklamní triky, nenechá se zatáhnout do závislosti. (ScioCíl 2: Vybírám si, co si pustím do hlavy)
  • Kdo zná sám sebe, nepotřebuje AI k formulování vlastních názorů. (ScioCíl 3: Vyznám se v sobě)
  • Kdo zvládá nejistotu, nepotřebuje AI jako berličku při každém rozhodnutí. (ScioCíl 4: Rozvíjím svou odolnost).
  • Kdo rozumí významu mezilidských vztahů, nepotřebuje je nahrazovat AI. (ScioCíl 5: Buduji dobré vztahy)
  • Kdo chápe rozdíl mezi dobrem a zlem, využije AI k pomoci, ne k ubližování. (ScioCíl 6: Konám dobro a stavím se zlu).

4. Lidskost

AI se neustále zdokonaluje, což v dětech může vyvolávat otázku: Pokud AI umí kreslit lépe než já, psát rychleji než já a počítat bezchybněji než já, v čem je moje hodnota? Děti by měly vyrůstat s vědomím, že jejich hodnota nespočívá v produktivitě. Je v jejich lidskosti. V jejich schopnosti prožívat, cítit a soucítit. Proto ve výuce vytváříme prostor pro sebereflexi, sebepoznání a rozvoj mezilidských vztahů.