Rozhovor s Kristýnou Kratěnovou

Odkud jsi přišla do Scia?

Do Scio jsem přišla krátce po ukončení studia na přírodovědné fakultě. Pracovala jsem při studiu a po něm v lesní školce a spolupodílela jsem se na jejím chodu.

Od patnácti let, kdy jsem si začala přivydělávat, jsem si vždy vybírala, jestli je mi tam příjemně a baví mě to. Jestli lidé mluví podobným jazykem. Takže k žádnému výraznému šoku nedošlo.

Čeho si vážím a proč tu pracuji, je velká volnost. Když máš nápad, můžeš ho vyzkoušet, můžeš hledat, jak naplňovat společné cíle, zkoušet slepé cesty a hlavně je žádoucí sdílet fuckupy.

Jaká jsi byla ve škole ty sama jako dítě? 

Já jsem školou dost proplouvala. Zapadala jsem do krabičky, kdy bez úsilí dostáváš jedničky a v hodinách si můžeš pod lavicí číst, kreslit po sešitech nebo jen tak lelkovat. Někdy jsem vyrušovala, tak jsem odevzdala žákovskou a na konci hodiny ji většinou bez poznámky dostala zpátky.

Je dnešní dětství jiné?

Přijde mi, že děti v dnešní době to mají jinak hlavně v tom, kolik mají prostoru na odpočinek. Tím, že mají svou sociální skupinu dostupnou i mimo školu online, vlastně nemají kdy vypnout.

Je něco, co sis o práci s dětmi myslela dřív – a co dnes vidíš jinak?

Moje práce s dětmi se postupně vyvíjí.

Dřív jsem si myslela, že na tom, co říkám, nezáleží, pokud je to respektující. Teď vnímám, že čím lépe věci popíšu, tím je veškerá práce jednodušší. Konfliktů je méně a jsou jiného typu, protože chybí domněnky, na jejichž základě by vznikaly.

Shrnula bych to tak, že přístup je vlastně pořád podobný, jen technika se zlepšuje pomocí vzdělávání a tréninku.

Na co jsi ve svém životě zatím nejvíc hrdá – a nesouvisí to s prací?

Právě teď na to, že moje miminko ještě žije, protože mám pocit, že lidé se rodí se záměrem umřít. :)) 

Co bys chtěla, aby rodiče věděli, ale většinou se na to neptají?

Vezmu to z pohledu rodiče. Až budu hledat pro svou dceru školku nebo školu, budu se průvodců ptát, proč pracují zrovna tady a ne jinde. Co je pro ně největší výzvou a jak ji řeší. Budu se dívat na nástěnky a ptát se, proč dělali zrovna toto a jaký byl jejich cíl.

Ve škole se budu ptát i dětí, co by řekly, že se naučily, a na co se v hodinách ptají.

Řekla bys nám na závěr, jak vypadá tvůj ideální den?

Když přemýšlím o ideálním dni, dochází mi, že bych potřebovala spíš ideální týden.

Odpočívám pomocí různých činností, někdy je to kreativní a jindy v pohybu. Stejně mě dokáže nabít několik dnů v přírodě s krosnou jako jeden festival cirkusového a performativního umění nebo několik hodin malby, macramé či jiného tvoření.

Samota mi většinou nepomáhá. Raději jsem v přítomnosti dalších lidí.

V příštím newsletteru vám přineseme rozhovor s další inspirativní osobností ze ScioŠkol.