Záleží na tom, v kolika letech se děti naučí číst?

Učit malé děti číst?

Studie i zkušenosti učitelstva ukazují, že naučit se číst mohou již čtyřleté děti, za předpokladu, že mají základní slovní zásobu a znalost mluveného jazyka. Výzkum se tak začal přirozeně zabývat i otázkou, zda je takto malé děti učit číst z dlouhodobého hlediska výhodné. Existuje opodstatněný předpoklad, že když se děti naučí číst dříve, povede to k vyšší čtenářské gramotnosti v pozdějším věku. Kumulativní efekty byly v rozvoji gramotnosti ukázány v nespočtu oblastech; například stáří dítěte v době, kdy mu začínají rodiče číst, silně souvisí s jeho čtenářskou gramotností v pozdějším věku. Souvislosti mezi začátkem čtení a pozdější čtenářskou gramotností se věnují tří oblasti výzkumu – studie, které srovnávají na mezinárodní úrovni vzdělávací systémy, studie, které srovnávají děti na různých typech škol (Montessori, Waldorf atd.) a studie, které vyhodnocují dopady předškolních programů zaměřených na výuku čtení. 

Na věku dítěte nezáleží

Výzkum, který srovnává vzdělávací systémy, se opírá především o sekundární analýzy výsledků čtenářské gramotnosti v PISA testování. Studie z roku 1992 došla k tomu, že lepší výsledky čtenářské gramotnosti mají vzdělávací systémy, ve kterých základní škola, a tedy i učení se číst, začíná později. Již novější studie z roku 2009, která využila pokročilejší metody pro odstranění vlivu sociálně ekonomických podmínek daných zemí, ukazuje, že věk, kdy se děti začínají učit číst, s úrovní čtenářské gramotnosti na druhém stupni nesouvisí. Zajímavostí je, že autoři také došli k tomu, že dřívější začátek výuky souvisí s vyšší diferenciací pozdější čtenářské gramotnosti v dané zemi. 

Na věku dítěte opravdu nezáleží

Studie srovnávající školy, na kterých se začíná učit číst v jiném věku dětí, pochází především z Nového Zélandu. Obě nejnovější studie srovnávající Waldorfské školy (děti se začínají učit číst v 7) a běžné školy (v 9), došly k závěru, že zatímco na začátku školní docházky jsou jsou ve čtenářské gramotnosti rozdíly ve prospěch dětí z Waldorfských škol, během několika let na ZŠ tyto rozdíly mizí. Autoři studie z roku 2013 v závěru přímo uvádějí, že “children who begin to learn deconding-related skills some 19 months later than their peers can eventually achieve equally in reading fluency and even better on reading comprehension.” Stejný závěr prezentuje i studie srovnávající též na Novém Zélandu běžné základní školy a Montessori školy (kde se děti začínají učit číst ve 4); děti na Montessori školách měly oproti ostatním dětem náskok v 5 letech, ale ve 12 už ne.

A nakonec, ke stejným závěrům dochází i studie, které se zabývají evaluacemi předškolních programů zaměřených na čtení. Obě studie z této oblasti z let 1975 a 1978 uvádějí, že co se týče čtenářské gramotnosti, děti, které prošly předškolním programem, sice mají určitou výhodu v době přechodu na základní školu, ta ale mizí během třetí a čtvrté třídy. 

Mezi věkem, kdy se děti naučí číst, a pozdější úrovní čtenářské gramotnosti buď není žádná souvislost

Všechny uvedené směry výzkumu mají své limitace; u mezinárodního výzkumu je to nemožnost plně odfiltrovat všechny vlivy daných vzdělávacích systémů, u srovnávání typů škol je zase nemožné určit, zda není daný rozdíl způsoben právě odlišnostmi ve výuce, a do jaké míry je v současnosti tento výzkum přenositelný mimo kontext Nového Zélandu. Evaluační studie jsou potom sice nejrobustnější a jedna z nich se dokonce opírá o experimentální design s pravděpodobnostním vzorkem dětí, jsou ale poměrně staré. I s přihlédnutím k těmto limitacím ale všechny oblasti výzkumu dlouhodobě a konzistentně ukazují, že mezi věkem, kdy se děti naučí číst, a pozdější úrovní čtenářské gramotnosti buď není žádná souvislost, nebo je opačného směru než by se očekávalo. To může být poměrně překvapivý závěr vzhledem k tomu, že výzkum jiných oblastí čtenářské gramotnosti ukazuje kumulativní tendence dovedností dětí. 

Čtenářská gramotnost závisí spíše na znalosti (mluveného) jazyka

Autorstvo z USA publikovalo minulý rok longitudinální experimentální studii, která sledovala dopad předškolního vzdělávání na gramotnosti dětí. Výzkum došel k tomu, že předškolní program měl pozitivní dopad v oblasti angličtiny a matematiky při vstupu dětí na základní školu, ale tento efekt zmizel během třetí třídy a během šesté třídy základní školy začal být dokonce negativní. Studie dále uvádí, že nejvyšší pozitivní efekt byl při přechodu na základní školu v tzv. “constrained skills”, tedy dovednostech, které mají horní limit a děti v nich mohou dosáhnout plné dovednosti, jako je například čtení. Naopak, efekt na tzv. “unconstrained skills”, kam patří například právě čtenářská gramotnost, byl minimální. Výzkumníci z již diskutované mezinárodní PISA studie potom také uvádějí, že “earlier gains in decoding largely wash-out because they are constrained by the upper-end of the language.” Je tak pravděpodobné, že vztah mezi začátkem čtení a pozdější gramotností neexistuje, protože čtenářská gramotnost sice může být krátkodobě podpořena tím, že se dítě naučí číst, mnohem více závislá je ale na znalosti (mluveného) jazyka. 

Raději volná hra než učení?

Tato hypotéza souvisí i s dalším vysvětlením, které někteří autoři pro tento jev nabízí, a to, že děti, které se neúčastní brzké školní docházky nebo předškolních programů, získávají jiné zkušenosti, které se později při rozvoji čtenářské gramotnosti zúročí. V literatuře je například dobře popsaná role volné hry při ovládání jazyka a rozšiřování slovní zásoby. Mizivé dopady brzké institucionální výuky čtení na gramotnost tak opět vrací diskuzi o tom, do jakého věku je pro děti prospěšná spíše volná hra a kdy by měla začít frontálnější výuka ve škole. V této oblasti výzkum věnující se čtenářské gramotnosti naznačuje, že děti, které se ve škole učí číst později, mezitím získávají znalost mluveného jazyka a rozšiřují si slovní zásobu, která je poté pro jejich rozvoj mnohem důležitější. 

Důležité je neuspěchat začátek

V neposlední řadě, vzhledem k tomu, že brzký začátek výuky čtení vede podle jedné ze studií k větší diferenciaci úrovně čtenářské gramotnosti mezi žáky, je podle autorů této studie navíc možné, že brzká výuka čtení vede k přílišnému stresování dětí, kvůli kterému jsou “horší” děti demotivované, v důsledku čehož vznikají větší rozdíly mezi dětmi.