„Nejvíc se vyplatí, když člověk člověku pomáhá“
Píše moudrý Jan Werich v pohádce Královna koloběžka. A platí i opak, přehlížet nebo tolerovat zlo se nakonec vždy vymstí. Ale postavit se zlu vyžaduje často velkou odvahu i osobní oběti. A stojí to i dost úsilí. Jenže na to, že konat dobré skutky a pomáhat ostatním, přináší krom jiného i dobrý pocit, musí každý člověk přijít sám. Nejlépe tak, že si to sám i vyzkouší. A proč o tom píšeme?
Cože? Kompetence? Hmm …
Asi bychom měli začít pěkně od začátku. Kam vlastně ve ScioŠkolách směřujeme? K čemu děti vedeme? Ke kompetencím? Hmm… Co to je? A kolik jich je? A jaké kompetence? A jak jsme na ně přišli?
Bylo by to dlouhé psaní. Ale kdo by to četl, že ano?
Takže to vezměme od konce. Bez dlouhé teorie. Tu si necháme na jindy. Vrhněme se rovnou do praxe.
Konám dobro a stavím se zlu
Tak přesně tohle je jedna ze zmiňovaných kompetencí. Dobrá. Řekneme vám alespoň, že celkem těch kompetencí je osm.
Konám dobro a stavím se zlu. Zní to vznešeně, ale nejsou to jen prázdná slova. Ve ScioŠkolách se tak reálně děje. A to téměř neustále. Někdy plánovaně v rámci výuky pod vedením průvodců. Často však spontánně ze strany dětí. A nemusí jít vždy ani o velké vznešené skutky.
A tak děti zachraňují útulky pro zvířata, čistí města, jednají s úřady, upozorňují na problémy kolem sebe, pomáhají druhým, ... Výčet by byl asi stejně dlouhý, jako ta teorie.
Pojďme se tedy bez dalších komentářů rovnou podívat, jak se ve ScioŠkolách konalo dobro alespoň v posledních pár měsících.
(výběr je čistě namátkový, omlouváme se dětem, na něž se v něm nedostalo)
