Metody výuky čtení a psaní. Která je lepší?

Analyticko-syntetická metoda

Analyticko-syntetická (neboli zvuková) metoda byla jedinou povolenou před rokem 1989 a dodnes je na českých školách suverénně nejpoužívanější. Je založena na opakovaném rozkládání slov na slabiky (analýza) a následném skládání zpět do slov (syntéza). Výuka psaní probíhá simultánně a žáci se učí hned všechny formy písmene najednou. Díky tradici existuje pro AS metodu největší množství propracovaných materiálů a učebnic, zároveň ale bývá často kritizována za to, že je příliš mechanická a že slabiky jsou pro děti nepřirozené. 

Genetická metoda

Genetická (neboli zapisovací) metoda vychází z tzv. globální metody, kterou se dnes vyučuje například angličtina v anglosaských zemích. Zakládá se na tzv. “čtení vzhledem” a čerpá z přirozeného dětského vnímání písmen - žáci se nejdříve učí poznávat obrázky a symboly a až poté vyvozují hlásky a písmena. Rozdíl mezi AS a G metodou je tak především v tom, že G metoda se soustředí na vzhled písmen, zatímco AS na zvuk, G metoda při čtení rozlišuje hlásky a AS metoda slabiky, a G metoda učí psaní různých druhů písmen postupně, zatímco AS metoda všechny zároveň. Zastánci G metody pak argumentují především tím, že narozdíl od AS metody podle nich rozvíjí rozumové (a nikoli mechanické) čtení. 

Sfumato

Sfumato (neboli splývavé čtení) je ze tří metod zatím nejmladší (vznik v 70. letech) a nejméně využívaná metoda učení čtení a psaní. Vychází ze smyslového zpracovávání informací a zakládá se na periferním načítání slov. Pracuje s hláskami, ale narozdíl od G metody se jedná především o zvukovou metodu - dává důraz na sílu a délku hlásek, hlasitý projev a správnou hygienu hlasu, čtení v hodině tak působí spíše zpěvně. Sfumato kromě zpěvu klade důraz na mezipředmětovou výuku i v jiných oblastech. Zastánci Sfumata argumentují především tím, že díky důrazu na splývavé napojování hlásek dochází k eliminaci poruch čtení a že výuka pro žáky není mechanická, ale zábavná. 

Sledované oblasti

Jelikož jsou metody čtení a psaní většinou specifické pro daný jazyk, výzkumy srovnávající jednotlivé metody jsou pouze české - není jich tak mnoho. Dokážeme díky nim ale odhadnout obecné trendy toho, jak se metody liší, a to především ve čtyřech oblastech - kvalita čtení (jak zní čtený projev, plynulost, chybovost, rychlost, intonace), kvalita psaní (sklon písma, čitelnost, estetika), poruchy čtení a diagnostika (podporují některé metody poruchy čtení více či méně a diagnostikují se tyto poruchy u některých metod lépe či hůře?) a čtenářská gramotnost. 

Kvalita čtení

U kvality čtení výzkum obecně neukazuje konzistentně výraznou preferenci pro žádnou z metod, a pokud již nějaké rozdíly indikuje, pak dodává, že během prvních dvou let základní školy mizí. Kvalita čtení se tak mezi žáky může zprvu lišit, ale pouze kvůli jinému časovému postupu metod, nikoli kvůli tomu, že by kvalitu čtení rozvíjely metody nutně jinak dobře. 

Kvalita psaní

Kvalitou psaní se zabývá studií výrazně méně, vypadá to ale, že zatímco v první polovině 1. třídy je kvalita psaní lepší u žáků genetické metody, na konci 1. třídy ji již lépe rozvíjí analyticko-syntetické metoda. To, že žáci pracují hned od počátku se všemi typy písma, se tak ukazuje jako přínosné. Kvalita psaní u metody Sfumato zatím není příliš prozkoumaná.

Poruchy čtení

Poruchy čtení se pravděpodobně nerozvíjí u některých metod více či méně. I přes to, že zastánci metody Sfumato často argumentují, že tato metoda dokáže řešit poruchy čtení u žáků původně vyučovaných jinými metodami, výzkum tento závěr zatím nepodpořil. Platí také, že u AS metody se problémový čtenář objevuje poměrně rychle, zatímco u G metody je nástup obtíží pomalejší (problémový čtenář se tak pozná až na začátku 2. třídy). 

Čtenářská gramotnost

Čtenářská gramotnost je jedinou oblastí, kde výzkum ukazuje opravdu signifikantní a dlouhodobé rozdíly mezi metodami, a to s preferencí pro genetickou metodu. Pravděpodobně tak platí, že genetické metodě se nejlépe daří rozvíjet čtenářskou gramotnost, protože již od počátku pracuje s obrazem celých slov a jejich významem. Mírně horší v rozvoji čtenářské gramotnosti je metoda Sfumato a analyticko-syntetická metoda vychází z tohoto srovnání nejhůře. 

Výhody a nevýhody jednotlivých metod:

Na závěr je třeba dodat, že všechny metody žáky naučí číst a psát, zaručují rozvoj čtenářských gramotností a ve všech sledovaných oblastech dochází v průběhu první a druhé třídy k výraznému zlepšení. Kromě využívané metody má navíc na sledované oblasti signifikantní vliv také socioekonomický status žáků, lokalita a kvalita školy apod. Odborníci se tak veskrze shodují, že spíše než na zvolené metodě ve výsledku záleží na osobnosti učitele, na tom, jaké má do své metody nadšení a jak dokáže ke čtení žáky nadchnout. 

výzkumná organizace zaměřená na pedagogiku