Učí se děti nejlépe “mezi svými”, nebo v heterogenních kolektivech?

Je efektivní žáky dělit podle schopností? A co nám výzkum říká o míchání žáků podle jejich socioekonomického statusu nebo etnika? To a další o problematice heterogenních kolektivů se dočtete v tomto článku.

15. 11. 2022| Karolína Letochová
Heterogennikolektiv

Co je to peer-effect?

Vliv, který má homogenita či heterogenita kolektivů na učení dětí v nich, vzniká skrz tzv. peer-effects. Teorie “peer-effektů” tvrdí, že žáci v kolektivu tvoří prostředí, které usnadňuje nebo znesnadňuje učení jednotlivých žáků nad rámec jejich individuálních charakteristik. To se děje z několika důvodů - žáci si internalizují normy prostředí, ve kterém se vzdělávají, a uzpůsobují jim svoje chování, zároveň využívají prostředí jako referenční skupinu pro porovnávání svých studijních výkonů se spolužáky a vytvářejí si tak názory na to, co už umí a co se od nich očekává. Kromě toho školy a učitelé na základě složení kolektivů modifikují své učební metody tak, aby braly v potaz daný kolektiv. A v neposlední řadě žáky ovlivňuje i přímá interakce se spolužáky, při které také dochází k učení. 

Důležitá je kognitivní aktivace

Pro výzkum okolo heterogenity kolektivů je zásadní také tzv. kognitivní aktivace, pojem z psychologie, který v tomto případě souvisí právě s modifikací učebních metod a přímou interakcí mezi žáky. Při kognitivní aktivaci dochází ke komplexnějším myšlenkovým procesům v mozku žáka, a v důsledku toho i k hloubějšímu porozumění danému tématu. Pojem je nejčastěji využíván v souvislosti s popisem učebních metod - kognitivní aktivace se totiž dlouhodobě ukazuje jako zásadní pro učení žáků a je tak důležité, aby ji učitelé uměli vyvolat. Ukazuje se také, že ke kognitivní aktivaci dochází velice často při interakci mezi žáky samotnými, tedy při kooperativní výuce. V neposlední řadě z výzkumu také vyplývá, že je kognitivní aktivace nejčastěji vyvolávána při kooperativní výuce v heterogenních kolektivech. Interakce žáků se spolužáky, kteří přemýšlí jinak (ať už je to způsobeno jinými schopnostmi nebo prostředím, ve kterém vyrůstali), u nich tak vyvolává komplexní myšlenkové procesy, které napomáhají jejich učení. 

 

Peer-effects a teorie kognitivní aktivace jsou dále důležitou součástí výzkumů ohledně heterogenity kolektivů podle jednotlivých kritérií, ať už jsou to schopnosti, socioekonomický status nebo etnikum žáků. 

 

Schopnosti žáků

Ve společnosti přetrvává přestava, že co se týče schopností, děti se nejlépe učí v homogenních kolektivech. Tedy čím menší je diverzita schopností žáků, tím efektivnější by měla být výuka - pomalejší žáci totiž nezdržují ty rychlejší a naopak se mohou soustředit na učivo své úrovně. Dělení žáků na základě jejich schopností (tzv. ability grouping) se tak stal frekventovaným opatřením, ať už na úrovni jednotlivých tříd (seskupování dětí během výuky), škol (dělení dětí do různých tříd) nebo celého systému (víceletá gymnázia). 

Co říká pedagogický výzkum?

Pedagogický výzkum ale předpoklad, že by ability grouping zvyšoval akademické výsledky žáků, spíše nepodporuje. Naopak až na extrémně nadané žáky (jednotky procent žákovské populace) se všechny děti učí nejlépe v heterogenních kolektivech - tedy s více i méně schopnými spolužáky. Předpokladem pro tento pozitivní efekt je ale využívání kooperativní výuky, která podporuje právě vzájemné učení dětí různých schopností. I to je jeden z důvodů, proč učitelé vyučující frontální výukou ability grouping často podporují - v kontextu jejich metod může být efektivní. I tak ale pouze pro žáky zařazené do “vyšší” skupiny, akademické výsledky žáků v “nižší” skupině jsou naopak výrazně nižší, než by byly v heterogenním kolektivu. Kromě rozevírání nůžek ve výsledcích žáků je tak ability grouping asociován i s celkovým poklesem průměrných výsledků všech žáků, což je jev zdokumentovaný na úrovni žákovských kolektivů i celých států.  

Akademická marnost

S efekty na akademické výsledky se kromě kooperativní výuky pojí i tzv. akademická marnost, která se dá představit jako kombinace negativních neakademických výsledků. Z hlediska těchto výsledků má ability grouping silně negativní efekt především na žáky “nižší” skupiny. Výzkum ukázal negativní vliv na to, jak vnímají svoji schopnost se učit a dosahovat cílů, na jejich sebevědomí, míru agresivity, vytrvalost při řešení náročnějších úkolů, postoje ke škole a vzdělávání a wellbeing obecně

Symbolické násilí?

V neposlední řadě také platí, že žáci, kteří jsou zařazeni do “vyšší” skupiny, mají disproporčně vyšší socioekonomický status a jsou příslušníci majoritních etnických skupin. Jelikož dělení žáků podle schopností vede vždy ke zvyšování výsledkových nerovností mezi těmito dvěma skupinami, je v sociologii ability grouping často označován jako příklad symbolického násilí. 

Socioekonomický status žáků

Obecně platí, že žáci s nižším socioekonomickým statusem (SES) mají ve škole horší akademické výsledky. A tedy i školy, které mají průměrný SES žáků nižší, mají průměrně nižší výsledky. Zároveň ale platí, že akademické výsledky (v tom nejužším smyslu slova) se pravděpodobně mění pouze u žáků s nižším SES - žáci s vyšším SES tak mají dobré akademické výsledky nehledě na SES spolužáků (obrázek).

 

Obrázek - Zatímco skóre ze čtení se u žáků s nízkým SES odvíjí od celkového SES školy, u žáků s vysokým SES je skóre ze čtení na SES školy nezávislé. Data ČŠI

 

V posledních letech také přibývá výzkumů, které tvrdí, že SES-heterogenní kolektivy mají pozitivní vliv na akademické výsledky všech žáků. Například výzkumnice Roberts na konci svého přehledu literatury uvádí: “forty years of research have shown that socioeconomic diversity in schooling produces academic excellence, at both the high end and the low end of the socioeconomic spectrum.”

Zároveň výzkum ukazuje, že co se týče neakademických výsledků, ty jsou výrazně lepší u žáků  heterogenních kolektivů. Ačkoli se tento pozitivní efekt týká nejvíce žáků s nižším SES, ve výsledku ho pociťují všichni žáci. Vědci z oblasti kognitivních věd se shodují na tom, že díky kognitivní aktivaci vyplývající z heterogenity kolektivů dochází k lepšímu rozvoji kritického myšlení a problem-solving skills. V SES-diverzních kolektivech také všichni žáci zažívají pozitivnější pocity ke škole a vzdělávání a vykazují větší vnitřní motivaci a seběvědomí. Výzkumníci v souvislosti s tímto tématem také velice často zmiňují schopnosti, které označují za klíčové v globální ekonomice 21. století, a které jsou nejlépe rozvíjeny právě v SES-heterogenních kolektivech, jako jsou vyšší leadership skills, kulturní kompetence nebo schopnost komunikace s odlišnými lidmi; “global economy will rely on schools that have promoted cultural competency and soft skills such as flexibility, innovation, and risk - diverse schools are optimal settings to do so” (výzkumník Siegel-Hawley). V neposlední řadě posilují SES-smíšené kolektivy proaktivní odpor k diskriminaci a vyšší občanskou angažovanost

Etnikum žáků

Výsledky výzkumu věnujícímu se etnické heterogenitě a jejím dopadům na učení žáků se podobají výsledkům výzkumu ohledně SES. Opět platí, že co se týče akademických výsledků v nejužším smyslu slova, tak ve vědecké komunitě neexistuje jednoznačná shoda. Stejně jako u SES se ale ukazuje, že heterogenní kolektivy nemají negativní vliv na akademické výsledky žáků majoritního etnika, zatímco je pozorovatelný výrazný pozitivní efekt na žáky etika minoritního. 

Kognitivní dovednosti a cross-cultural competence

U neakademických výsledků také opět platí, že heterogenní kolektivy je silně posilují u všech žáků. Přítomnost žáků z minoritních etnických skupin vede k většímu výskytu dialogu a debatách ve třídě, čímž jsou mimo jiné rozvíjeny i kognitivní dovednosti nebo cross-cultural competence. Žáci v heterogenních kolektivech také vykazují sníženou míru předsudků, pozitivnější postoje ke škole a vzdělávání či vyšší občanskou angažovanost

Heterogenní kolektiv? Rozhodně ano!

Vypadá to tak, že nejlépe se děti učí v heterogenních kolektivech, tedy se spolužáky s různými schopnostmi, různým socioekonomickým statusem a různého etnika. Lepší učení dětí je konzistentně zmapováno jak v oblasti akademických výsledků, tak výsledků neakademických. Závěry výzkumů v této oblasti tak mohou mít zásadní implikace pro organizaci tříd, škol i celých vzdělávacích systémů.